Pochopením a vnímáním posvátné geometrie, samotným kreslením, nebo jenom pozorováním jednotlivých obrazců dochází ke sjednocování polarit a začínáme vstupovat do vědomí Jednoty.

V rámci jednoduchých principů posvátné geometrie je tvořen náš reálný svět, ať lidským okem viditelný či neviditelný tedy, jak mikrokosmos (uspořádání atomů, molekul a prvků), tak makrokosmos viditelný v přírodě (květy rostlin nebo šnečí ulita), či oběžné dráhy planet, sluncí a galaxií. 

Květ života

Květ života v podobě talismanu: Léčí tělo i duši, harmonizuje, dodává energii, pomáhá napojit se na božskou sílu, vesmírné světlo.

Je vhodný třeba na očistu a harmonizaci vody a v dřívějších dobách byl vkládán pod potraviny, aby prodloužil jejich životnost.

Pověšený v prostoru harmonizuje celý pokoj, vyzývá ke sjednocení naší mysli, srdce a duše.

Znovuobjevený prastarý symbol posvátné geometrie KVĚT ŽIVOTA najdeme často vyobrazen na starodávných posvátných artefaktech, v symbolice gotických katedrál, ve vitrážových oknech posvátných staveb. V kabale je popsán jako strom života. Prvotní příčina všech věcí a jevů. Prvotní myšlenka prvního dne stvoření. Expanze božského vědomí do zjevené reality. Aktivace božského světla. Květ života poukazuje na sedm vesmírných, vzájemně se dotýkajících posvátných kruhů, sedm základních čaker lidského těla. Tak může znít charakteristika geometrického vzorce v podobě harmonické mřížky základního symbolu stvoření: Květu Života.

Uprostřed květu života se nachází bezrozměrný bod, místo posvátného středu vesmírného tvoření

Bod, který existuje a zároveň neexistuje – to je dokonalá boží dichotomie. Z tohoto bodu „odnikud“ se šíří vlnová energie, která prozáří prvotní vesmír v podobě třinácti energetických kružnic, viděných v dvojrozměrném zobrazení. Bod uprostřed symbolizuje (latentní) božskou energii, další kruhy, které jsou uspořádány v pravidelných odstupech představují rozšíření božské energie PROSTOREM v nekonečnosti vesmíru. Vzor trojúhelníkové a šestiúhelníkové mřížkové struktury květu Života odkazuje k dualitě, křivky symbolizují ženský princip, přímky mužský princip.

Výtrysk prvotní energie posvátné geometrie, (posvátné první slovo – prvotní zvuk), představuje širokou expanzi božského vědomí do reality stvoření. Světlo prvotní informace se šíří vlnovitě do všech stran, tak se vesmírem od okamžiku stvoření šíří mandala vesmíru a základní mandala života. Tak vznikají nové vesmírné dimenze, které si navzájem předávají další a další informace. Vesmírná energetická pole se navzájem dotýkají a nikdy nejsou od sebe oddělena. Tyto vesmírné dimenze, v podobě šestiúhelníků, (Davidova hvězda), dotýkají se navzájem a bez mezer vyplňují vesmírný prostor.

Šestiúhelník představuje základ (pra)hmoty. Kruh uprostřed květu života, pokud si tento symbol převedeme směrem k lidskému tělu, představuje latentní, spící energii – hadí sílu uloženou v první kořenové čakře. Výtrysk božské energie vytváří kolem prvotního kruhu další energetické dimenze: šest energetických kruhů – zbývajících šest základních čaker – energetických center lidského těla.

Mandaly

Mandala jako taková je tedy pro lidstvo velkým přínosem na mnoha úrovních. Mandalu můžeme vnímat pouze z estetického či uměleckého úhlu pohledu, ale i přesto má na lidský mozek nedozírný pozitivní vliv a to psychoterapeutický.
Kreslení mandal se nezřídka využívá v arteterapii. (součást léčebné pedagogiky –  léčení prostřednictvím obrazu a výtvarných aktivit). Můžeme se také setkat s použitím mandaly, jako podpory při léčbě fyzických, psychických i psychosomatických obtíží.

Během meditace má mozková kůra tendenci přejít do režimu offline.
Během meditace, aktivita v mozkovém laloku zpomaluje.
Meditací se snižuje tok příchozích informací na pouhý pramínek.

Zároveň se zvyšuje naše koncentrace, uvolnění a spouští se proces sebe porozumění, sebe odpuštění a sebepřijetí.
Někteří lidé kreslí mandaly z důvodů kontaktu s anděly a jinými jemnohmotnými bytostmi.