Popenec obecný (břečťanovitý) - Glechoma hederacea
„Čím se dusíš? „Dusíte se hněvem, křikem a pláčem. Vztek, smutek, lítost, to vše vás donutí zastavit, zpomalit,
soustředit se na svůj dech – abyste se neudusili…
Co je to udušení? DUŠE… Duch Ducha…Když zapomeneš na svou duši, když se od ní distancuješ a záleží ti více na tom, co je venku,
než na to, co je uvnitř tebe, tvoje DUŠE tě dusí,
abys zastavil a pocítil přítomnost DUCHA. Abyste se nemuseli honit jako Duch,
ale zhluboka se nadechnout a cítit přítomnost Ducha,
abyste se spojili s Duchem… „
Tento nenápadný, ale krásný ve své jednoduchosti, poklad je jednou z prvních léčivých bylinek, které nám Vesna přináší brzy na jaře ve svém kouzelném košíku, i když ji můžeme sbírat celoročně pro venkovní použití. Vzhledem k rostoucímu obsahu brouků po květu je však stejně jako většina bylinek vhodný pro vnitřní použití pouze před a během květu, zhruba od března do května.
Zádušník je bylinka, kterou milují zemští kouzelníci a zahrádkáři nenávidí, protože je silně invazivní, dokáže v zahradách vytvořit zelený koberec se směsí kořenů, kterého se jen tak nezbavíte, ale najdete ji i na okrajích listnatých lesů a ve vzácných hájích.
Něco málo z čarování a historie
Je velmi vhodný pro přehnaně přizpůsobivé lidi, kteří se snadno vzdají svých potřeb, aby vyhověli požadavkům životního prostředí a naučí je najít si své místo a zabírat pro sebe potřebnou část obytného prostoru. Pro tyto účely je vhodné sbírat v době před rozkvetem, kdy posiluje činnost jater a žlučníku a pomáhá extrémně adaptivním a ustupujícím lidem uvolnit nahromaděné křivdy, které v nich vznikají, jen z pocitu „Pořád ustupuji a dělám oběti a nikdo si toho neváží, nikdo neplní mé potřeby“ a často se usadí ve žlučníku ve formě kamenů.
Umožňuje jim pevně zakořenět ve svých životech a svých potřebách, najít v sobě nezbytný prostor k posílení svého vědomí „JÁ JSEM“ a pevně v něm zakotvení. Ze stejného důvodu se používá k léčbě kožních problémů, ekzémů a hlubokých ran, které vznikají ze stejného důvodu – tělo člověka, které není schopno nastavit jasné hranice vůči životnímu prostředí, vznikne ekzém, alergie či nepříjemný kožní problém, který chce zabraňuje úzkému kontaktu s životním prostředím.
Při dlouhodobém konzumaci nekvetnoucího traktu jsou játra a žlučník pročištěna a aktivována jako orgán našeho vědomí „JSEM“ a člověk si postupně začíná uvědomovat své limity a chápat, že má v životě pevné místo, že jeho vlastní potřeby jsou stejně důležité jako všem ostatním a začíná se zdravě plnit. Kvetoucí vzduch se naopak doporučuje přehnaně „invazivním“ lidem, kteří si zabírají příliš mnoho místa. Tito lidé to většinou dělají ze strachu, že nebudou mít dostatek prostoru, pozornosti, porozumění nebo jejich potřeby nebudou uspokojeny, pokud si to „nevynucují“, bojí se nedostatku, dokonce i materiálu, a snaží se si vzít všechno pro sebe.
Lidové názvy:
popenec břečťanovitý, poponek, pupenec, oponka, kundrlátek, kadeřník, kondelík, kondrábek, nádešník, zádušník, budra, švýcarský čaj, zemský břečťan
Léčivka na mnoho neduhů
Hojí zánětlivou pokožku, pomáhá při zánětech v těle, průjmech a špatném zažívání. Umí pomoci při kašli, zahlenění, podporuje funkci ledvin, očišťuje játra, pečuje o sliznice.
Připravte z něj špenát, masku na pleť, bylinkovou sůl, přidejte ho do polévek a pomazánek. A také si ho nasušte na zimní období.
Předkvetoucí extrakce slouží ke zlepšení trávení, léčby nevolnosti, doporučuje se při léčbě žaludečních vředů, nedostatku žaludečních kyselin, zánětu střev, ale také jako součást směsí pro zklidnění ledvin, jater a žlučníku, zejména v kombinaci s extraktem z kořenů a pampelišky, kořenem ho extrakt také s kořenem. Jeho schopnost uvolňovat pocity viny je tak velká, že dokáže rozpustit menší kamínky uložené ve žlučníku (do 2 cm).
Pro svou schopnost potlačit kašel, důležitá součást čajů pro léčbu dýchacích cest, spolu s plicníkem, fialkou a podbělem. V případě ztráty sluchu způsobené zánětem se k vypláchnutí uší používá silný odvar z rozkvetlé natě.
Při zánětu kloubů a zlomenin mi zabralo spařit nať popence a kozí nohy (i s oddenky) vařící vodou, jen v takovém množství, aby byly bylinky ponořené do vody a po trochu vychladnutí nanést tuto hmotu na gázu a na postižené místo, přikryjeme voskovým papírem nebo mikrotenovým sáčkem a necháme působit, obklady vyměńujeme po 5-6 hodinách, než zánět ustoupí, ošetření lze podpořit vnitřním použitím tinktury z lichořežišnice. Pro ošetření a zahojení hlubokých ran, vyrobíme stejnou odvar z natě popence, listů a květů kostivalu a listů jitrocele a dáme na rány, doporučuji vydezinfikovat rány hřebíčkem nebo tinkturou z lichořežišnice, protože kombinace popence, kostivalu, a jitrocele způsobuje, že se rána velmi rychle uzavře, aby se uvnitř rány nezpůsobila infekce.
Při kožních problémech, ekzémech a vyrážkách je dobré postižené oblasti opláchnout koncentrovaným odvarem popence, přesličky, zlatobíla a ptačince prostředního (ptáčinec žabinec) a postižená místa potřít mastí z těchto bylin.
Popencový sirup při respiračních potížích
Asi 25 g sušené nati popence zalijeme 500 ml vroucí vody a krátce povaříme. Necháme luhovat asi 15 min. a slijeme. Nakonec přidáme 500 g včelího medu a za mírného zahřívání necháme med v sirupu rozpustit.
Sirup se užívá při respiračních potížích, po polévkové lžíci 3x denně.
Popencová mast na křečové žíly
V podobě masti nebo oleje pomáhá popenec proti křečovým žilám.
Den, dva zavadlou bylinku vložím do rozpuštěného bambuckého másla, zahřívám ve vodní lázni několik hodin na 40 – 50°C poté nechám do druhého dne a na druhý den znovu rozpustím směs a zahřívám několik hodin. Pak již přecedím přes plátýnko a používám jako základ do mastí a pro další výrobu.